Monthly Archives: October 2014

Muzika

Pozorné hudební tipy 3: Stanley Clarke

Když jsem připravoval Pozorné hudební tipy 2, slíbil jsem, že v nich bude nové album Stanleyho Clarka. Ale rozmyslel jsem si to. Ono album i Clarke samotný zasluhují zvláštní článek; první bonusové Pozorné tipy.

Proč? Tak zaprvé, Stanley Clarke je legenda. Zadruhé, jeho nové album je skvělé. A za třetí, v pondělí bude možnost oboje vidět a slyšet naživo. V Praze!

Letos třiašedesátiletý Clarke (který mj. vynalezl speciální techniku hry na elektrickou basu, připomínající hru na kontrabas) má za sebou záviděníhodnou kariéru především jazzového a jazzrockového basisty. Hrál s Chickem Coreou, ale taky s Georgem Dukem (jemuž, Clarkeově loni zesnulému kamarádovi, je ostatně věnována jedna ze skladeb nového alba), Jeffem Beckem, Gilem Evansem, Stanem Getzem, Davem Brubeckem a mnoha dalšími.

Sám jsem z Clarkeových kolaborací byl díky tátově diskotéce vystavován vlivům zejména Coreovy kultovní kapely Return to Forever. Z doby sedmdesátek je zážitek např. skladba Romantic Warrior, kde rytmiku se Stanleym dotváří Lenny White, kytaru ovládá božský Al DiMeola a za klávesy sedí samozřejmě nepřekonatelný Chick Corea.

Od osmdesátých let Clarke mimochodem složil také spoustu orchestrální hudby pro film a televizi, kterou většinou i aranžoval, dirigoval a zahrál si v ní (z těch známějších např. Romeo Must Die nebo The Transporter), kterážto zkušenost nenápadně prosákla i do nového alba.

Album UP je plné hostů. Na bicí hraje především dvacetiletý (!) Mike Mitchell, dále Ronald Bruner, Jr., ale taky třeba Stewart Copeland (ex-Police), Gerry Brown (který také hrával s Return To Forever, nebo třeba Larrym Coryellem či Marcusem Millerem – tady můžete omrknout jeho sólo přímo s mistrem Clarkem) či John Robinson (známý mnohočetnou spoluprací s Quincym Jonesem). Na klavír hraje vycházející hvězda Beka Gochiashvili plus klávesista Rusian Sirota (viz jeho zběsilá hra předcházející sólu Mika Mitchella). V nádherných písních se prostřídají Jessica Vautor, Natasha Agrama či Patrice Quinn, na klávesy si mj. zahraje i Greg Phillinganes a především Chick Corea.

A jaké je album hudebně? Pestré a prvotřídní. Úvodní Pop Virgil je skoro jak od Prince, ale hned druhá skladba, Last Train to Sanity, je nesmírně promyšlenou a proměnlivou kompozicí (kterou sám autor považuje za to nejlepší, co kdy složil) a místy připomíná Steva Reicha, jindy filmovou hudbu Thomase Newmana či aranže Lylea Mayse. Úchvatná záležitost. Třetí, titulní a veselou Up, prostřídá též jásavá Brazilian Love Affair, věnovaná Georgi Dukeovi (o jehož posledním albu jsem před pár měsíci psal na Twitteru a který skladbu složil, viz např. zde přímo v podání autora). Pátá Bass Folk Song #13 je jedním z intermezz, v nichž zazní pouze Clarkeův kontrabas (jako v tomto případě) nebo baskytara.

Šestou skladbu, I Have Something To Tell You Tonight, rozjedou šlapavé bicí, k nimž se přidá geniálně jednoduchá figura basy, která posléze přebere úlohu hlavního melodického nástroje. Sedmý track, Trust, je balada s nádherným Mistrovým kontrabasem, která chvílemi připomíná soundtracky Mika Figgise a osmička, další sólovka, tentokrát hraná jen na elektrickou basu, Bass Folk Song #7, je natolik chytlavá, že jsem si ji pustil už asi tisíckrát. Devátá, batmanovsky nazvaná Gotham City, opět střídá nápady a dává možnost Clarkeovi zasólovat si s pattitucciovskou náruživostí. Následuje desátá, basová folková píseň č. 11, tedy opět sólovka, náladovka i předvaděčka zároveň, s legračním “Shoud I do one more?” předělem, po němž se kompozice příjemně rozjede.

Jedenáctá skladba School Days (viz asi nejslavnější Clarkeovo sólové album) náladou připoíná Methenyho Eighteen s jazzrockovější kytarou a album uzavírá nádherně tklivá tečka, La Canción de Sofia.

Album za těch pár dní ještě nemám řádně naposlouchané, ale těším se, až je uvidím v živém provedení, což bude možné buď v Rotterdamu, 12. listopadu, nebo, jak jsem naznačil na začátku…
I
V Praze, a to za pouhé čtyři dny!

Pražský koncert Stanley Clarke Band se uskuteční v pondělí 3.11. od 21 hodin v Lucerna Music Baru a já nemám sebemenších pochyb o tom, že půjde o Zážitek s velkým Z.

A co je skvělé, dostal jsem od pořadatele koncertu, Michala Hejny, informaci, že ještě zbývá pár lístků. Možnost vidět naživo nejen Stanleyho Clarka, ale i výše zmíněné Mika Mitchella či Beka Gochiashviliho, je pro mě natolik lákavá, že sám zvažuji, že bych si do Prahy, do své oblíbené “malé Lucerny”, udělal výlet. Pokud bydlíte Praze blíž než já či dokonce přímo ve Stověžaté, neváhejte ani chvíli, kupte si lístek a na koncert zajděte – i v případě, že jazzu zatím příliš neholdujete, protože soudě dle nového alba UP se bude hrát i muzika otevřená širším posluchačským vrstvám.

Muzika

Pozorné hudební tipy 002

Vše vysvětleno v úvodním postu, nuže pojďme bez zbytečných cavyků rovnou na věc. Dnes 12 songů plus tři bonusy, tedy pozorná patnáctka.

Příjemný poslech a dejte vědět, která/které se vám líbí nejvíc!

———

Pharrell Williams: Gust of Wind (z alba Girl) – tohohle týpka poslední dobou fakt žeru, jak jeho věci s Daft Punk, tak oba soundtracky k Despicable Me (Já, padouch) i jeho sólovky jsou prostě boží, má to v sobě jako málokdo a jede na zatraceně monstrózní vlně, což je dobře.

Agnes Obel: Riverside (z alba Philharmonics) V dnešních Pozorných tipech bude víc Evropy i dam. Tahle dánská zpěvačka mě baví, snad bude i vás.

Manual: Afterimages (z alba Drowned in Light, objeveno úplnou náhodou díky popletenému vyhledávání – díkybohu!)

Benjamin Schoos: Autrefois (z alba Visiter la lune) – Místní, tedy belgický autor a zpěvák. Jeho album mě nebere, ale tahle instrumentálka příjemně připomíná dobu mellotronů, dětství… no, je to prostě taková atmošková nostalgie. Objevil jsem to na rádiu Judaica, kde hrávají i výbornou moderní židovskou hudbu, na které si už pár let ujíždím.

Karim Baggili feat. Le Trio Joubran: Silent Stories (z alba Kali City) – tohle jsem si okamžitě zamiloval. Belgický kytarista, o chvíli mladší než já. Tedy, on je to takový typický Belgičan nebelgičan, předky má jugoslávské. Jo a je to samouk, na kytaru se začal učit až ve věku, kdy jiní už pomalu učili na Berklee.

Cymande: Brothers on the Slide (z alba Promised Heights) – 40(!!!) let stará záležitost. To si člověk uvědomí, jak se pop-music až zas tak neposunula. Tahle pecka obstojí i dnes a zpátky k jí podobným bychom mohli vystopovat spoustu aktuálních hitů. Neznal jsem kapelu ani píseň a objevení obojího potěšilo. Celé to prastaré album je skvělé a ta partička strčí s přehledem do kapsy většinu českých “hrajem-něco-jako-funky” pokusů.

Zammuto: Henry Lee (Trad.) (z alba Anchor) – úžasná, originální a nápaditá předělávka staré lidovky. Album je zajímavé celé, najdete na něm elektroniku i hammondky, někdy až trochu do punku (což mě zas tak neba, ale Henry Lee to vyváží dokonale).

Aretha Franklin: Rolling In The Deep (The Aretha Version) (z alba Aretha Sings the Great Diva Classics) Když jsem si v únoru 2008 z New Yorku přivezl kufřík plný kompaktů, byla mezi nimi Adele a její debutové album 19. Objevil jsem ji během několikahodinového nakupování ve Virgin Store, byl z ní odvázaný a překvapený, že v Česku ji nikdo nezná (ono to bylo asi týden po vydání alba, takže není divu). Dnes je situace úplně jiná. Písničku (z druhého alba, 21) mám rád i v originále a Aretha jí navíc vtiskla ještě něco ze svého neskutečného feelingu, navíc to má nápaditou aranži, kdy ke konci sbor zpívá jiný hit, Ain’t No Mountain Higher). Chlupy na zádech i rukou stojí a wo to tady jde.

Selah Sue: This World (z alba Selah Sue) Pomalu šlape. Tak bych tenhle song popsal. Basa a bicí udržují pomalu se valící groove a do toho krásně ostré žestě a neotřelý hlas téhle teď už mé oblíbené belgické interpretky)

Flight Facilities, Christine Hoberg: Clair de Lune (z alba Down to Earth) za tip na album, stejně tak jako na to následující, děkuji Karlovi Holubovi!

Emma Louise: 17 Hours (z alba Vs Head Vs Heart) Jednotlivé písně na albu (vynikající je hned úvodní Jungle (takže bude taky v playlistu), jakožto i její závěrečný remix) mi připomínají leccos a leckoho, ale funguje to na mě, ta atmosféra mi vyhovuje a baví mě.

Sister Cristina: Like A Virgin Jo, je to tak – dovolil jsem si dát vám sem na závěr předělávku někdejšího Madonnina hitu. “Sestra Cristina” je řádová sestra, která letos vyhrála Hlas Itálie (prostě Superstar) a to, že nazpívala pod tímhle uměleckým jménem tuhle písničku zrovna od téhle interpretky s jejím uměleckým jménem považuji za dokonalý metafórek, ale hlavně je to krásně udělaná píseň.

Na závěr pro vás mám dnes tři bonusy.

Bonus 1: Fast Beat Inc.: Hardska Medley (z alba Life at the ZMF) – zábavné medley, v němž uslyšíte pecky jako Hells Bells (AC/DC), The Final Countdown (Europe) či Eye Of The Tiger (Survivor) v legračním podání ska kapely. Spíš fajn zábava než dobrá muzika, proto je to tu navíc, na playlist Pozorné tipy to nedávám. 😉

Bonus 2: Estonský filharmonický komorní sbor / Paul Hillier: Alleluia (z alba Baltic Voices 3) Klasiku na playlist taky nedávám, ale tahle ryze pozitivní sborová radost vám rozhodně neuškodí, je to povznášející hudba, dejte jí šanci.

Bonus 3: Burning Man 2014 ve 195 sekundách (video) – muzika fajna a záběry nádherné, doporučuji. Ostatně, hudba je remixovaný Salif Keita. Tady je originál, remix slyšíte spolu s videem, existuje ještě jeden, taky skvělý, přímo na albu a další, Gekkův, přidávám do playlistu Pozorné tipy.

Pozornosti

Pozornosti #2

Denně zhltnu, pročtu, prostuduji, přelétnu pohledem a nebo alespoň zaregistruji spoustu článků na webu. Část z nich stojí za pozornost. Ty nejlepší předávám dál. Chcete-li se o nich dozvědět hned po mně, sledujte můj Twitter. Preferujete-li týdenní výběry a poklidné čtení v dávkách, pochutnejte si níže. Dnes opět 15 odkazů.

  1. Siri, s láskou (ENG) Moc hezký příběh třináctiletého kluka – autisty, který se skamarádil s uměle-inteligentní hlasovou asistentkou Siri od Apple. Článek obsahuje i možnosti budoucího vývoje podobných asistentů.
  2. Jaká je ta nejstrašidelnější knížka, jakou jste kdy četli? (ENG) “Děti čtou proto, aby se dozvěděly, co bude dál. Úzkost sytí napětí.” Fajn čtení nejen o Harrym Potterovi a knihách Lemonyho Snicketa, ale taky třeba o Roaldu Dahlovi, Maurici Sendakovi či Sněhové královně a dalších příbězích Hanse Christiana Andersena.
  3. Superinteligentní lidé přicházejí (ENG) Znáte Růže pro Algernon? Hlavní hrdina téhle krásné knihy měl IQ kolem 200. Tenhle text je o tom, že v budoucnu nebudou nemožné ani hodnoty kolem tisícovky, a vysvětluje, proč a jak, včetně etických problémů s genetickými manipulacemi za účelem zvyšování intelektu.
  4. Sex je sex. Ale peníze jsou peníze. (ENG) O nejstarší profesi v moderní době píše bývalá ruská prostitutka v Americe, čtyřiadvacetiletá Světlana, která našetřila 200 000 dolarů prostitucí na té nejvyšší úrovni. Vzpomínáte na Belle de Jour? Nemyslím tu původní… Tahle slečna není žádná zneužívaná holka zatažená do odporného kuplení, nýbrž šikovná obchodnice, která se chopila příležitosti, využila svých talentů a tvrdě pracovala. A teď o tom parádně napsala.
  5. Technologie, které vám hacknou mozek (ENG) Doba, kdy mnozí přestanou – nebo spíš ani nezačnou – cvičit svou pozornost, trénovat vůli, meditovat, atd., ale prostě jen budou hackovat svůj mozek s pomocí udělátek za pár dolarů, se blíží. Dostupná stimulace mozkové aktivity je dnes už nevyhnutelná.
  6. 15 největších mýtů o výživě (ENG) K titulku asi netřeba cokoli dodávat. Dočtete se o mořské soli, přírodních, nízkotučných i organických produktech, čokoládě, vejcích, banánech i pomerančích.
  7. Jsem špatný pěstoun (CZ) Text mé kamarádky, resp. přítelkyně mého kamaráda, která je mnohem spíš matkou než pěstounkou. Smekám, moc držím palce a těším se na viděnou i s prcky, rodičové rozmilí!
  8. Proč mít v digitálním věku mechanický filmový fotoaparát? (ENG) O tom, že dobré foťáky morálně nezastarávají, o požitku z focení mechanickým přístrojem i o důležitosti fotografického procesu. Analogové fotoaparáty nejsou – a snad nikdy nebudou – anachronismus. “Je to radost z jízdy na kole, místo abyste ten krásný jarní den strávili v autě.”
  9. Nechte se provést obrovským, utajovaným tržištěm, kde nakupují ingredience ti nejlepší francouzští šéfkuchaři (ENG) Tenhle článek jsem zapomněl uvést v minulých Pozornostech, tak to napravuji. Fascinující text i fotografie z ráje milovníků toho nejkvalitnějšího jídla když už ne na světě, tak určitě v Evropě. Největší tržiště svého druhu ve známém vesmíru najdete pouhou půlhodinku od Paříže, ale přesto není snadné se tam dostat – alespoň ne v době, kdy jsou tam ještě k sehnání ty nejčerstvější a nejlepší kousky.
  10. Drazí šéfkuchaři (ENG) Když už jsme u tématu jídla, zůstaňme u něj chvíli. Jde o otevřený dopis jednoho šéfkuchaře ostatním šéfkuchařům. O šéfkuchařském životě, jeho strastech i radostech. O těžkém životě plném chutí, které stojí za všechnu tu námahu.
  11. Hele Leoš Mareš! No a co? (CZ) V Česku moc nepobývám a na televizi se nedívám. Objevit proto herečku Marii Doležalovou, která je ve své profesi poměrně úspěšná a navíc dokáže svěže, s nadhledem a vtipem psát o světě kolem sebe na svém blogu, pro mě bylo příjemné překvapení. Dejte šanci i dalším jejím dalším textům. Ten, který jsem vybral, je o tom, že i ti považovaní za slavné mohou omdlévat z představy dát si kafe třeba s… někým podobně známým.
  12. Ne, nepochopíte a jste o to chudší (ENG) Krátká a působivá reakce amerického veterána a zároveň zamyšlení nad tím, lze-li sdílet svou zkušenost sloužit své vlasti. Takové články normálně nečtu, ale tenhle za to stál. Pounaučení: civilisté by měli být vděční, že sami do válek nemusejí. Většinou.
  13. Když začal padat “Purpurový déšť” (ENG) Princův film “Purpurový déšť” byla jedna z prvních originálních videokazet, kterou jsem si koupil. Pro Prince to byl obrovský hudební i filmový úspěch. Tenhle text je ukázka z plánované knihy “Let’s Go Crazy: Prince and the Making of Purple Rain”, která popisuje dno Princovy kariéry, které pošramotilo jeho pověst na celá léta. Je to hodně osobní, otevřené a upřímné. Že je Prince tak trochu magor, vím už z jiných zdrojů, ale jako muzikant je to totální špička a tak mu přejme, ať mu to ještě dlouho vydrží.
  14. Jak se mění SMSky od randění po manželství (ENG) Krásná analýza obsahu textových zpráv od flirtování ke šťastné a spokojené rutině po pár letech manželství.
  15. Má žena chce, abych si dopřával drinky s jinými ženami (ENG) Za mých korporátních let jsem zejména během nejrůznějších konferencí popíjel s muži i ženami, aniž bych nějak zvlášť přemýšlel o jejich pohlaví. Při panácích ve Washingtonu jsem získal polskou kamarádku, na party v Atlantě kámošku z Filipín a u piva v Amstru jednoho z nejlepších přátel vůbec, tentokrát z Izraele. O mé nejlepší kamarádce, která mě dokáže, navzdory mému letitému tréninku na kolejích, hravě přepít, ani nemluvě; seznámili jsme se v baru. Jenže já jsem Čech a to je něco úplně jiného, než jak to mají hozené Amíci. Zajímavá sonda do světa, kde po pozvání na panáka může následovat obvinění ze sexuálního obtěžování.
Muzika

Pozorné hudební tipy 001

Jedna z věcí, které se mi v Belgii (pro změnu) líbí, jsou místní rozhlasové stanice a obzvláště pak hudba, kterou hrají. Zatímco Česko hobluje už čtvrt století (a mnohdy déle) tentýž playlist, kdy Karla střídá Helenka, tu Míša a po něm to rozjede Dalibor, tady jako by dramaturgové rádií při výběru přemýšleli a navíc ještě měli vkus.

Jsem muzikant, takže hudbu poslouchám imrvére. A každé ráno vozím sokolíky do školky. Autem. Toho staršího tam na celé dopoledne sprostě odložím, aby se socializoval a toho mladšího zas odvezu zpátky. A pak tutéž cestu zopakuji ještě jednou. Dvě hodiny denně s belgickými rádii. Jazz, elektronika, etnická hudba… Co jen uši ráčí – poslouchám a zapisuju si za ně to, co mě zaujme. A teď se o své poklady dělím s vámi. Pokud jste nebo někdy budete v Belgii, vězte, že čerpám zejména ze stanic Radio 1, Radio Campus a Musique 3, ale přepínám i jinam.

Příjemný poslech a dejte vědět, která/které se vám líbí nejvíc!

AKTUALIZACE 23.10. Vše krom první písně (našel jsem ji jen na YouTube) jako Spotify playlist.

———

XXYYXX: About You

Charlier/Sourisse: Gangsters (z alba Multiquarium)

Charlier/Sourisse: Aboriginal Reel (keltsky skotačivá dokonalost s didgeridoo (!) z téhož alba)

Goldheart Assembly: Jesus Wheel (z alba Wolves and Thieves)

Sia: Chandelier (z alba 1000 Forms of Fear) – tohle tu ustavičně hrají všechna rádia, takže jsem si jistý, že i v Česku ten song brázdí hitparády. Musel jsem sem tuhle holku dát proto, že ji díky své australské kamarádce hltám už od prvního alba a nedám na ni dopustit.

FaltyDL: Do Me (Bruk Mix)

FKA Twigs: Lights On (z alba LP1, za identifikaci děkuji šťastné náhodě a Liborovi)

Swindle: Summer Fruits (i když ten sled akordů nápadně připomíná Stingovu La Belle Dame Sans Regrets ;-))

Hasna El Becharia: Bouri Bouri Manandabo (roztomilá etnická záležitůstka z Afriky, z alba Djazaïr Johara)

Coldcut: Man In A Garage (z alba Sound Mirrors)

Slow Magic: Waited 4 U (z alba How To Run Away)

Lucrecia Dalt: Glosolalia (z alba Syzygy)

Arandel: In D#1 (z alba In D (Bonus Track Version))

Grasscut: Old Machines (z alba 1 Inch / 1/2 Mile)

Couch: Was Alles Hält (z alba Profane)

Wildlight Feat. Ayla Nereo & The Polish Ambassador: Rise (z alba Hers Was A Thunder)

Pozornosti

Pozornosti #1

Denně zhltnu, pročtu, prostuduji, přelétnu pohledem a nebo alespoň zaregistruji spoustu článků na webu. Část z nich stojí za pozornost. Ty nejlepší předávám dál. Chcete-li se o nich dozvědět hned po mně, sledujte můj Twitter. Preferujete-li týdenní výběry a poklidné čtení v dávkách, pochutnejte si níže. Dnes 15 odkazů.

  1. Jak jsem si podělal život, když jsem seknul s prací v korporaci a šel si za svým startupovým snem (ENG) Nesmírně poučný a čtivý článek, za jehož sdílení mi poděkovala spousta lidí. Těch, kteří po volné noze pokukují, těch, kteří už vědí, zač je toho loket i těch, kteří (zatím?) dávají přednost bezpečí práce pro někoho jiného.
  2. Jak velký je e-mail? (ENG) Denně si posíláme přes 150 miliard e-mailů. Mají průměrně 75k, takže celkem 14 petabytů. Kolik z toho je spam? 70,7%. Plus spousta dalších informací.
  3. Jaké je bydlet ve střešní nástavbě za 95 milionů dolarů, 1396 stop nad zemí? (ENG) Text a fotografie na téma až legračně přepychového, ale vkusného luxusu. Mezi námi, na samotu u lesa to nemá.
  4. Lockheed oznámili průlom v energii z nukleární fúze (ENG) První reaktory na studenou fúzi by se vešly na náklaďák, ale energie mají na rozdávání po celou dekádu. Tohle může způsobit revoluci. My z ní můžeme jen těžit, ropní magnáti nadšeni nebudou. Za link (jiný, ale objevu se týkající) díky Tomášovi Baránkovi.
  5. Drahá Anno (ENG) Nádherný dopis Mitta Romneyho své ženě, patnáct let bojující – doslova – s roztroušenou sklerózou.
  6. Žít Brno je dokonalá bouře, ne recept na záchranu (CZ) Michal Kašpárek trefně komentuje unikátní úspěch iniciativy Žít Brno v komunálních volbách.
  7. 25 nejnebezpečnějších a nejneobvyklejších cest do školy (ENG) Pětihodinová cesta do nejodlehlejší školy na světě, nezajištěné provazové žebříky, velehory, rozbitý visutý most, jízda po špagátě 400 metrů nad řekou, loďky (kánoe, rafty i nafouknuté duše), lesy, býci… Dobrodružství, co jen račte.
  8. Jak se vyrábějí nejkomplikovanější hodinky na světě (video) Nádherná motivace i nadále nepokukovat po digitálkách od Apple.
  9. Nedáme sa opentať — Prečo odchádzame z denníka SME (SK) Novináři slovenského deníku SME odcházejí, vysvětlují proč a já jim tleskám za jejich integritu.
  10. Stárneš! (ENG) Tahle stránka vám prozradí, jak jste staří s přesností na dny, kolik svíček na svých narozeninových dortech jste už celkem měli, kolikrát vám zabušilo srdce, kolikrát jste se nadechli, co za důležité události a které známé lidi jste zažili, k tomu spoustu dalších zajímavostí a počítadlo rychlosti přibývání lidí na planetě navíc. Nastaveno na mé datum narození, ale vy už si poradíte.
  11. Jak vede sebeopovrhování a sebeuctívání ke lžem (ENG) Každá lež je promarněnou příležitostí být odvážný/á a dojít poznání. Platí to i pro obelhávání sebe sama.
  12. Jak přesvědčit lidi, aby uvěřili něčemu, co si zatím nedokážou představit (ENG) Budoucnost patří společnostem, které inovátorům poskytnou nezbytné nástroje, pomocí nichž lze získat další lidi na stranu té které inovace.
  13. V centrech technologií roste obliba meditačních appek (ENG) Článek obsahuje i typy a odkazy na aplikace pro mobily i web.
  14. Není čas přemýšlet (ENG) Lidé si najdou jakoukoli výmluvu, aby si mohli hrát se svými hračičkami. Vyhýbáme se tak negativním zkušenostem? Ty jsou ale přece součástí každého života. A tím spíš, když budeme pořád koukat na telefon. Za link děkuji Liboru Křížovi.
  15. Začít vnímat sebe bez pohledu na displej (CZ) Aktuální, dnešní článek Lukáše Gregora, který výborně navazuje na ten předchozí. O cestě tam a zase zpět.
    15a. AKTUALIZACE: Hodinu po napsání mi došlo, že Lukáš taky napsal výtečný rozhovor plný skvělých otázek. S mou maličkostí, s prominutím. Najdete jej zde. (CZ)
Uncategorized

Pozorné konečno. Konečně.

Když jsem v oslňující záři hořících mostů odcházel z korporace na rodičovskou, věřil jsem, že onen čtrnáct měsíců oddalovaný životní uragán přinese ovoce v následujícím desateru:

1) Dodoutnám, vstanu z popela a vzlétnu.
2) Nakopu prácemilovníka v sobě do pr…ácemilovného zadku.
3) Zbavím se fyzických následků bodů 1) a 2)
4) Zbavím se psychických následků bodů 1) a 2).
5) Zbavím se nezdravých návyků (pracovat bez přestávky do noci, těkat mezi mnoha činnostmi najednou, mikromenežovat každou prkotinu, jezdit všude rychle a zběsile autem, upřednostňovat korporátní cíle na úkor osobních a práci před kamarády, atd., atd.).
6) Odpojím se od těch internetů a budu žít smysluplným offline životem.
7) Začnu dělat to, co jsem tak rád dělával dřív (muzicírovat, poslouchat hudbu, číst si, chodit častěji do divadla, radovat se ze života…).
8) Pohnu po letech se všemi soukromými projekty.
9) Přestanu být středem vlastního Vesmíru.
10) Překopu své životní priority.

Uplynulo ajťácky kulatých dvaatřicet měsíců. Některé body se vyřešily samy od sebe; zvlášť ten poslední a předposlední, v tomhle vás děti nádherně vyškolí. Workaholik už sice taky nejsem, ale to jen proto, že jsem práci vyměnil za jiné procesuální závislosti, neméně ničivé. A se zbytkem víceméně bojuji doposud.

Asi před rokem jsem zpětně analyzoval, co se na cestě k nápravě pokazilo. Tendenci vítězit mělo obviňování čehokoli a kohokoli kromě sebe. Na rozloučenou jsem například dostal od svých vendorů jeden z nejlepších a zároveň nejstrašlivějších darů ever: iPad. Ta čertovská placička mě dnes a denně láká: pojď, kámo, šlehnem si spolu net, dáme chill–out na sockosítích, zakonzumujem si ještě nějaký ten návykový kontentový eintopfík

Ale pak jsem se začal víc pozorovat. A přečetl si o sobě pár knížek. Ticho, The Shallows, Technopoly, Now You See It, Black Swan, Alone Together, Digitální demence, Digital Vertigo, Focus, The Master Switch, Pozornost… Bylo jasné, že na změnu musím odjinud.

Říká se, že člověk se léčí z nešťastné lásky tak dlouho, jak tato trvala.

Obávám se, že s vyhořením je to podobné. Já strávil v jámě lvové šest let. Pořád mě nebaví (aspoň zdaleka ne tolik co dřív) činnosti, které jsem před pár lety miloval. Ale už vím, jak na to a nalézám další a další vrátka, pěšinky a rozcestí. Navíc jsem zjistil, že všechny výše popsané body (včetně těch vnořených a souvisejících, do kterých nikomu nic není), spolu zásadně souvisejí. Že mají společného jmenovatele.

Žijeme v éře pozornosti. Bojují o ni ti, kteří už ji mají – je totiž vrtkavá a křehká – i ti, kteří stále ještě doufají. Obě strany se tím bojem vzdávají části pozornosti vlastní. A s ní toho nejcennějšího, co mají: času. Každý ale máme na výběr, čemu tenhle ekonomický artikl věnovat. A naopak, je jen na nás, které podněty odfiltrujeme a odřízneme.

Na tomhle webu se hodlám dělit o informace, které dle mého stojí za zamyšlení. Tahle stránka pro mě bude záchranným kruhem v pasti sítí, kde o mou pozornost bojuje nikdy nekončící příval naléhavostí. Tady se budu snažit o to, aby se z varovného “Pozor, nekonečno!” stalo kýžené a smysluplné Pozorné konečno. Bude–li to někdo cítit podobně, jedině dobře. Nebude–li, upřímně přeji hodně štěstí jinde.