Monthly Archives: November 2014

Muzika

Pozorné hudební tipy 4

Vše vysvětleno v úvodním postu, nuže pojďme bez zbytečných cavyků rovnou na věc. Dnes 15 skladeb, tedy pozorná patnáctka. Není bez zajímavosti, že počet předvybraných písní pro dnešní díl Pozorných tipů (přece jen jsem je sbíral tři týdny) čítal 42 kousků s celkovou dobou přehrávání téměř přesně 3 hodiny (!). Výsledek je podle mě prvotřídní, ujíždím si na každém jednotlivém tracku a věřím, že vy budete taktéž.

Příjemný poslech a dejte vědět, která/které se vám líbí nejvíc!

Nikki Yanofsky: LIttle Secret (z alba Little Secret) – Hned na začátek dávám pecku, kterou teď v listopadu poslouchám úplně nejvíc. Naprosto mě uchvátila. Úžasný refrén, skvělá aranže, dokonalé frázování, moc příjemný hlas a hlavně obrovský příval energie. Celé album je božské, už ho znám nazpaměť, vím, v jaké tónině bude další píseň a tak. Prostě láska na první poslech. Kdybyste chtěli vědět, o čem tahle písnička je, tak Nikki vám to v 18 vteřinách vysvětlí tady.

Annie Lennox: Summertime (z alba Nostalgia) – Po čtyřech letech od hitového vánočního alba vydala na konci září skotská diva č. 1 skvost v podobě předělávek dvanácti z krásných amerických písní 20. století, mezi nimiž najdete standardy typu Georgia on My Mind nebo právě Summertime. Už když Herbie Hancock před pár lety přizval Annie ke spolupráci, doufal jsem, že jazz Annie chytne. Nic proti Eurythmics, ale tohle je prostě úplně o něčem jiném a podle mě se tady Annie fakt našla. Krásné album od začátku do konce.

Watermät: Bullit – Radio Edit (z alba Bullit) – Trošku dramaturgický šleh, po jazzové Annie. Neskutečně vlezlý, jednoduchý (jak už to tak bývá) nápad, který je omílán až kolovrátkově, ale aranžerské zpracování je zajímavé a nápad je to silný, takže se to tři minuty dá poslouchat bez problému. A tu flétničku se synťákově-žesťovým podkladem z hlavy hned tak nedostanete.

Indila: Dernière danse (z alba Dernière danse) – Jedna z těch písní, na které bych asi nenarazil, nežít ve frankofonní zemi. A byla by to obrovská škoda. Tuhle třicetiletou francouzskou zpěvačku jsem si na první poslech zamiloval podobně, jako před lety Zaz. Píseň v sobě má tu správnou dávku francouzské melancholie, je nádherně nahraná a příjemně se rozjíždí a graduje. Zdánlivě jednoduchá čtyřakordovka, ale funguje zatraceně dobře.

Mumford & Sons: Lover Of The Light (z alba Babel) – Příjemná záležitost, příjemně akustická, s příjemně nakřáplým hlasem Marcuse Mumforda. Takovýhle folk rock rozhodně není urážka. Dva roky stará záležitost, která nezastará. Rozjezd po třetí minutě, s figurou banja, vás roztančí, přinejmenším vám zlepší náladu.

Jali: Pars (z alba Pars) – Opět jedna z písní, které jsem tu zaslechl v rádiu a jsem za to věru rád. Belgicko-rwandský zpěvák Jali je úžasný a tahle píseň neskutečně propracovaná. Pohybuje se mezi až intimní brnkačkou a monumentální instrumentací se samozřejmou lehkostí. Tuhle věc dělal zatraceně dobrý producent, jsem zvědavý, co na ni řeknete.

Jabberwocky: Photomaton – Jean Tonique Remix (z alba Photomaton) – Veselejší záležitost francouzské elektropopové kapely pojmenované podle nesmyslné básničky Lewise Carrolla. Tehle šlapavě-pohodový remixový kabátek písničce sluší velice. Fajn synťáková mezihra uprostřed a parádní zvuk nástrojů jsou plus, naefektování hlasu zpěvačky Elodie Wildstars se mi moc nelíbí, ale celek je víc než fajn.

You+Me: Break the Cycle (z alba Rose ave.) – Tohle mi trochu připomíná mou oblíbenkyni Sade. Nějaká inspirace tam určitě bude, hlavně ve slokách a zpěvu. Dnes už druhá skladba, která by se dala zařadit do folk-rocku, ale zapomeňte na to, co tenhle žánr znamená v Česku, protože tenhle Kanaďan s Američankou jsou skvělí. Mimochodem, tu Američanku určitě znáte. Jmenuje se Alecia Moore. Povědomé jméno? Ne? A co třeba Pink? Tak vidíte.

Rennie Foster: Childish Things (z alba Childish Things) – Skok úplně někam jinam. Hravě elektronická sedmiminutovka s vyhrávkami jazzové křídlovky. Durová, pozitivní, milá. Proto sem patří.

Tricycle: Pas Ce Coir, Je Suis Crevé (z alba King Size) Konečně jazz. Nádherná instrumentace, boží zvuk, skvělá sóla – tahle hravá a přitom hloubavá skladba má všechno a vůbec nevadí, že je už sedm let stará.

Meghan Trainor: Close Your Eyes (z alba Title) – Pohoda. Jednoduchost. Není kam spěchat. Zavřete oči a nechte se unášet tímhle krásným pozitivním ploužáčkem zpěvačky, která teprve za měsíc oslaví jednadvacáté narozeniny.

Claudia Hayden: So Claudia (z alba Abstract) – Stejně jako Nikki Yanofsky, která dnešní Pozorné tipy uvádí, tuhle dámu poslouchám teď v listopadu taky pořád. Album je ňamka celé, tenhle song jsem vybral, protože se mi líbí ty hammondky, jak to šlape, kytarové sólo někdy ve třetině, unisono scat, sólo na příčnou flétnu, neskutečně cool sólo na elektrické piáno v poslední třetině písně a… tak nějak kompletně všechno dohromady, jak to drží pospolu s jistou samozřejmostí. A ty wesmontgomerovské kytarově-sólové vyhrávky ke konci jsou dokonale groovy, stejně jako hammondky, které to na samém konci, škoda že do ztracena, konečně rozjedou.

Nick Mulvey: Fever To The Form (z alba First Mind) – Tenhle britský kluk studoval umění v Havaně… Nic vám to neevokuje? Já úplně vidím ty pouliční jamy, popíjení rumu, prohánění holek. Je fakt, že na Kubě jsem nic tak mile pozitivního neviděl, ale představovat si to můžu, ne? Takže tenhle zpěvák mě dost baví a jsem zvědavý, co z něj ještě vypadne. Mimochodem, do roku 2011 hrál s Portico Quartet. Moc pěkná písnička.

Michael Jackson: A Place With No Name (z alba XSCAPE) – Dokážete si představit mé překvapení, když jedu v autě, projíždím belgická rádia a najednou slyším jasného Michaela Jacksona zpívat písničku, kterou jsem v životě neslyšel, notabene s jasně moderními aranžerskými postupy, takže evidentní novinku? Nejsem žádný Jacksonův fanda, ale tohle je fakt dobře udělaný song. Prý už unikl na veřejnost před pěti lety, ale kompletně dodělané to spatřilo světlo světa až letos v srpnu. Dá se čekat, že v následujících letech budou vycházet ještě další Jacksonovy zatím nevydané písničky a bude-li to takhle zajímavé, nemám s tím problém, protože i nedodělky tak těžkého profíka jsou lepší než finální pokusy mnohých současníků.

Setenta: Colorblind (z alba Latin Piece of Soul) – Na závěr dnes mistrně zahraná latina s krásným zvukem bicích a elektrickým piánkem hrajícím unisono s elektrickou kytarou, kterýžto mix mile připomíná jazzrockové nahrávky staré čtyřicet let od Chicka Corey přes Larryho Coryella k mnohem novějším počinům třeba Jamiroquai. Šlape to parádně, má to ten správný funky podklad a sóla jsou frajerská v tom nejlepším slova smyslu. Krásná tečka.

Těším se na vaši zpětnou vazbu, pozorní posluchači!

Update: Na přání pozorných posluchačů přidávám playlist všech skladeb tohoto dílu na Spotify. Užívejte!

Pozornosti

Pozornosti #3

Denně zhltnu, pročtu, prostuduji, přelétnu pohledem a nebo alespoň zaregistruji spoustu článků na webu. Část z nich stojí za pozornost. Ty nejlepší předávám dál. Chcete-li se o nich dozvědět hned po mně, sledujte můj Twitter. Preferujete-li výběry a poklidné čtení v dávkách, pochutnejte si níže. Dnes, po třech týdnech, 13 odkazů. Proč tak málo a proč ta prodleva? Protože tady jste na webu Pozorné konečno, kde pravidelnost a kvantita vždycky rády ustoupí kvalitě, přece!

  1. Věda odhalila, že láska je sladká (ENG) Vědecké studie prokázaly, že ačkoli žárlivostí chutě nehořknou, díky lásce či zamilovanosti vnímáme dokonce i obyčejnou vodu coby sladkou.
  2. Na milimetru záleží (ENG) Rozhovor s Karimem Habibem, hlavním designerem BMW, o tom, jak probíhá návrh nových bavoráků. Karim je z určitého pohledu ten nejdůležitější člověk v BMW, stejně jako je Jonathan Ive mužem číslo jedna v Apple. Proč? Ne, že by jiné parametry nestály za to, ale auta z mnichovské fabriky celosvětově kupují zákazníci především kvůli jejich vzhledu.
  3. Vstupte! Máme otevřeno. (ENG) Článek grafika, který loni rozdal 365 svých děl. Denně daroval jeden kousek tomu, kdo se o něj přihlásil jako první. Kdekoli na světě. Výsledkem byla krásná knížka, jejíž výtěžek věnoval Dětskému muzeu kreativity v San Franciscu. Letos provozuje jiný projekt věnovaný užitnému umění, jímž každý týden dělá reklamu jinému lokálnímu podniku. Dobrý idea maker.
  4. Ve starověkém mexickém městě nalezeny tisíce relikvií (ENG) O jednom nedávném víkendu jsem byl v Lille na faraónské výstavě. Měl jsem husí kůži z toho, že stojím jen pár centimetrů od uměleckých děl (ale taky třeba zrcátek či dalších užitečných předmětů), starých bezmála čtyři tisíce let. V Mexiku archeologové nalezli 50 000 (jo, padesát tisíc) předmětů pocházejících ze starověkého Teotihuacanu. Nálezů se nikdo nedotkl dva tisíce let a mezi nalezené artefakty patří různé škebličky, zvířecí kosti nebo šperky. Navíc byla odhalena místa, o nichž se dosud nevědělo, protože o nich neexistují žádné záznamy, a z nichž archeologové zatím odhalili pouhých prvních 60 centimetrů; je tedy možné, že to nejúžasnější teprve bude objeveno v následujících měsících až letech.
  5. Žijete autentický život? (ENG) Jedna z nejjednodušší definice autentického života je propojení se s vlastním smyslem života. Tenhle článek vám může pomoci propojit se s vašimi “proč” a najít vaše nejdůležitější hodnoty i smysl života, budete-li chtít. Užitečné cvičení.
  6. V tom běhacím kole už dlouho nevydržíme, říká teoretička módy (CZ) Sedláčkova mikina na Hradě inspirovala spoustu reakcí. Od těch hloupých přes nudné a odhadnutelné po poměrně objevné a zajímavé. Rozhovor Petra Matějčka s Valerií Steeleovou, jež má doktorát z Yaleovy univerzity a propojuje módu s vědními obory, patří imho k tomu nejlepšímu a rozhodně stojí za přečtení.
  7. Surfování, topení se, potápění – stručná historie vymýšlení Nových médií (ENG) Parádní článek, představující tři fáze inovace médií. Jak jsme se dostali od vzniku kabelovky před čtvrt stoletím ke Twitteru, Netflixu a Redditup? Co jsou to nové metriky, branded content či binge-watching? Dozvíte se ještě mnohem víc.
  8. Jak jsem se téměř stala štědrovečerní princeznou (CZ) Stejně jako v minulém díle Pozorností patří jeden text blogu Kafe a cigárko. Vtipně a s nadhledem popsané zákulisí pohádky, již ti, kteří sledují televizi o Štědrém večeru (což mě osobně v životě nenapadlo, ale budiž), pravděpodobně zhlédnou, z pohledu herečky, která si v ní zahrála roli dvorní dámy.
  9. Proč jsou knihy důležitější, než kdy dřív (ENG) Článek inspirovaný naléhavým trendem sociálních médií, o důležitosti románů, literatury faktu i dlouhých článků (viz ten bonusový zcela dole) a poezie. Text napsal jezuitsky vzdělaný lékař a autor několika thrillerů.
  10. Kdo se moc ptá, je blbec (CZ) Osvěžující, vtipný článek o tom, jak se změnily hospodské hovory kvůli možnosti vyhledat si cokoli. Text, jehož děj začíná na místě, které znám z doby svých olomouckých studií a situací, kterou… taky velmi dobře znám z doby svých studií. “Nejnebezpečnějšími soky v debatách dnes bývají ti, kdo kombinují oldschoolovou školní znalost s citacemi z papírových knih, které ještě nikdo nedigitalizoval, a když vám chtějí doopravdy zavařit, citují lidi, které doopravdy znali, a tím pádem jsou v hádkách fakticky neporazitelní.”
  11. Zdokonalování mysli: “Chytrá pilulka” umožní dětský stav učení u dospělých (ENG) Vědci ze Stanfordu možná objevili způsob, jakým “odemknout” část mozku zodpovědnou za pomoc při učení se novým znalostem s lehkostí a zvědavostí, jaké známe u dětí. Tento oběv by mohl znamenat obrovský průlom v léčbě takových onemocnění, jakým je např. Alzheimerova choroba a i zdravým jedincům by mohl umožnit učit se čemukoli mnohem snadněji – doslova jako zamlada.
  12. Naše vlastní, soukromé Německo (ENG) Vzpomínání východních i západních Němců na dobu před pádem Berlínské zdi, kterou srovnávají s tou dnešní a přemítají o tom, co se za těch pětadvacet let všechno (ne)změnilo.
  13. Od mého telefonu pro mě: Milostný dopis (ENG) Tenhle článek jsem sem musel dát hned z několika důvodů. Jedním z nich je ten, že jsem ho chtěl napsat já, ale otálel jsem a nedokopal se k tomu… tak ho napsal někdo jiný. Nestalo se mi to poprvé, snad se tentokrát poučím. Tahle verze milostného dopisu, upozorňujícího, o co všechno vinou svých mobilně-telefonních závislostí přicházíme, je v každém případě užitečná nejen pro ty, kteří si teď někdy přes všechny výhrady koupili nový iPhone (jako nakonec já).

To je pro dnešek všechno. Nebo byste raději chtěli patnáctku článků jako obvykle? Pokud ano, mohly by se vám líbit ty dva, které jsem nedávno napsal pro web Mít vše hotovo. Začátek toho prvního možná znáte z Pozorného konečna, avšak pro MVH jsem text doplnil o možná nečekané vyústění. Jmenuje se Cesta k životní pozornosti a je krátký, tedy vhodný i pro ty, kteří už/ještě nedokáží udržet pozornost u propracovanějších textů. Ten druhý je podstatně obsáhlejší, jmenuje se Akt sdílení je aktem štědrosti a pojednává o tom, kterak jsem v létě překládal jednu opravdu zajímavou knížku a co to se mnou provedlo.

Příjemné zážitky s dobrými písmenky vinšuji!