Tag Archives: půst

Uncategorized

Za květen pozorný, vnímavý, analogový

Dělám si ji výrazněji dva roky. Dříve spontánně, poslední rok plánovaně. Digitální dovolenou. Je-li delší, třeba minule půlroční na Facebooku, jsou to přímo digitální prázdniny.

Spíš bývá ale kratší, jako ty měsíční na Twitteru. V součtu by to nicméně vždycky měla být polovina každého roku bez svodů sítí. A ne, nahradit jeden kanál druhým neplatí, počítá se jen naprosté zmizení – řečeno s Marsellusem z Pulp Fiction, zmizet a zůstat zmizelej. Aspoň na tu blahodárnou chvíli nerozptylovat pozornost, nepřepínat, neřešit.

Pár měsíců v hlavě (ne)řeším několik záležitostí, které nerozseknu, dokud se neodříznu pořádně. Takže květen si dám nejen tradičně bez sockosítí, ale v prvním týdnu taky bez technologií.

Protože jsem (pře)slušně(le) vychovaný chlapec, pokaždé se děsím toho, kolik lidí mě obvyklými kanály shání a má mě za nevychovance, který nereaguje. Proto dávám dopředu vědět, že a jak dlouho “tu” nebudu.

Přesně před rokem jsem svůj digitální půst odstartoval opušťákem (tak trochu o tom píšu v tomhle článku) a protože se to osvědčilo, tentokrát jím začnu opět:

Na Svátek práce se odříznu od sociálních sítí, o víkendu si ještě užiju prcky a ženu a v pondělí 4.5. opustím až do dalšího týdne jak rodinku, tak veškeré berličky od iPhonu přes iPad po Mac. Takhle “nahej v trní” jsem nebyl snad dvacet let a to je napováženou.

Během aktuálního digipůstu si “promedituji” několik záležitostí, které potřebuji vyřešit. Od těch zásadních, osobních, životně důležitých, až po zdánlivě povrchní pakárničky, které k tomu šťastnému, smysluplnému a užitečnému životu vedou jakbysmet.

V korporaci jsem si před dovolenou vždycky nastavovával tzv. Automatickou odpověď v nepřítomnosti. Ale pak stejně dovču proseděl na mailu, ve strachu, že beze mě se stopro něco podělá. Mí vendoři si dobře pamatují veselé e-mailové debaty ve tři v noci, ale vrchol nastal před čtyřmi lety, kdy jsem na Kubě kvůli konektivitě let devadesátých zanedbával těhotnou přítelkyni. Takhle vyhoříte natotata. Nevermore, jak říká Poeův Havran.

Nuže, auto reply my ass a těch pár lidí, jichž se to týká, neboť se mnou jsou v častém virtuálním kontaktu, raději s omluvou informuji předem: na telefonu během relevantních dní nebudu ani pro svou rodinu a nejlepší kamarády, na sociálních sítích celý měsíc taky pro nikoho. Na maily i jiné zprávy, které mi budou doručeny, odpovím po návratu mezi lid zasíťovaný.

Díky za pochopení a kdybyste se chtěli (původně jsem tu měl “a mohli”, ale alibisty Pozorné konečno nepodporuje) přidat, neváhejte. A jestli se pochopení nekoná, nevadí – mně i mým nejbližším tyhle mé digitální výpadky pomáhají až zázračně a o nás tu jde především.

Mějte se a moc neblázněte, vždyť venku všechno kvete, do sebe zahleděný internetový světe!

Aktualizace 2.5.2017: Text výše je dva roky starý. Loni v dubnu jsem se na něj odkázal a prožil květen opět v souladu s ním. Letos vyšel 1. máj tak pěkně, že ten pravý offline květen (až na to počasí) začínám až dnes, v úterý 2.5. (byť už minulý týden jsem tři dny pauzíroval). S jednou úpravou: vytvořím-li něco, o co by svět neměl zůstat ochuzen, dám mu o tom vědět. O všechno, o co by ochuzen zůstat mohl, ba dokonce často i měl, ochuzen stejně nebude, neboť mu to poskytnou ostatní (není-liž pravda, sledovači a neúnavní šiřitelé slávy Ovčáčků a jiných exhibicionistů?). Což mi připomíná, že bych rád připomněl kamarádům (ti, o něž jde, vědí): neposílejte mi simvás odkazy na twitter (a jiné) vtipnůstky a blbůstky; nebudu na ně klikat. Díky za pochopení a pokud se přidáte, nechť je vám to ku prospěchu – potřebujete to jako sůl, věřte mi.

Třešeň kvetoucí